Přírodní scenérie, které jinde nenajdete

Azory vznikly vulkanickou činností, a právě díky tomu nabízejí unikátní krajinu. Každý ostrov je jiný, ale všechny mají společného jmenovatele. Divokou, nezkrotnou přírodu.

Co vás čeká

sopečná jezera s tyrkysovou vodou
geotermální oblasti s horkými prameny
vodopády ukryté v džungli
nekonečné pastviny s volně se pasoucími krávami
útesy padající přímo do oceánu

Nejznámější jezera najdete na ostrově São Miguel, například Lagoa das Sete Cidades. Pohled na dvě jezera, jedno modré a druhé zelené, patří k ikonám celých Azor.

Aktivní dovolená, která vás nabije energií

Zapomeňte na stereotyp. Dovolená Azorské ostrovy je ideální pro všechny, kdo chtějí být v pohybu. Ať už jste milovníci turistiky, cyklistiky nebo vodních sportů, tady si přijdete na své.

Mezi nejoblíbenější aktivity patří:

turistika po značených trasách
pozorování velryb a delfínů
koupání v přírodních lávových bazénech
potápění v křišťálově čisté vodě
surfování na vlnách Atlantiku

Poznávací zájezd Azorské ostrovy je skvělou volbou, pokud chcete mít všechno dobře naplánované. Nemusíte řešit logistiku ani přejezdy mezi místy. Prostě si jen užíváte.

Místní atmosféra, která vás zpomalí

Azory nejsou jen o přírodě. Jsou i o lidech. Místní obyvatelé jsou přátelští, usměvaví a nikam nespěchají. A tenhle přístup se na vás rychle přenese. Najednou zjistíte, že nepotřebujete kontrolovat mobil každých pět minut. Stačí si sednout do malé kavárny, dát si čerstvou rybu nebo místní sýr a pozorovat oceán. Dovolená Azorské ostrovy tak není jen cestování. Je to i návrat k jednoduchosti.

Gastronomie jako příjemné překvapení

Možná to nečekáte, ale Azory vás nadchnou i jídlem. Díky oceánu je tu dostatek čerstvých ryb a mořských plodů. Oblíbené jsou i místní sýry a hovězí maso.

Typická jídla, která byste měli ochutnat:

grilovaný tuňák
chobotnice na víně
cozido das Furnas, pokrm připravovaný v zemi pomocí geotermálního tepla
čerstvé ananasy z místních plantáží

Ano, čtete správně. Ananasy se tady pěstují ve sklenících a mají výraznější chuť než ty, které znáte z obchodu.

Pro koho jsou Azory ideální

Azorské ostrovy zájezdy nejsou pro každého. A to je na nich vlastně to nejlepší. Nenajdete tu přeplněné pláže ani hlučné resorty.

Naopak si je užijí:

milovníci přírody
aktivní cestovatelé
páry hledající klid
lidé, kteří chtějí zpomalit

Rodiny s dětmi si tu také přijdou na své, ale počítejte s tím, že program je spíš poznávací než odpočinkový.

FAQ

Kdy je nejlepší jet na Azorské ostrovy?
Ideální období je od dubna do října, kdy je příjemné počasí a minimum srážek.

Jsou Azory vhodné pro začátečníky v turistice?
Ano, najdete tu trasy různé náročnosti, od jednoduchých procházek po náročnější túry.

Jak dlouho trvá let na Azory?
Let z Evropy trvá přibližně 4 až 5 hodin v závislosti na trase.

Je potřeba vízum?
Ne, Azory jsou součástí Portugalska, takže stačí občanský průkaz.

Vydejte se za zážitky, na které nezapomenete

Pokud hledáte místo, kde se propojí dobrodružství, klid i přírodní krása, dovolená Azorské ostrovy je přesně to, co potřebujete. Nechte se unést divokou krajinou a zažijte Evropu úplně jinak. Prohlédněte si aktuální Azorské ostrovy zájezdy a vyberte si svůj ideální poznávací zájezd Azorské ostrovy na https://www.frcime.cz/zajezd/portugalsko/azorske-ostrovy.

Povinná výbava autolékárničky:

• 3x hotový obvaz s polštářkem (šíře min. 8 cm, savost min. 800 g/m2)
• 3x hotový obvaz se 2 polštářky (šíře min. 8 cm, savost min. 800 g/m2)
• Náplast hladká cívka (šířka min. 5 cm, délka min. 10 m)
• Obinadlo škrtící pryžové
• Rukavice pryžové (v obalu)
• Izotermická fólie (min. 210 x 140 cm)
• Nůžky (antikorozní, zahnuté a se zaoblenými hroty)

Doporučené položky:

• Dezinfekční roztok
• Pinzety
• Jehly a nitě
• Leukoplasti
• Elastické obinadlo
• Mastičky na popáleniny a odřeniny
• Antihistaminika (léky proti alergii)
• Lék proti bolesti a horečce
• Antidiareika (lék proti průjmu)
• Tablety pro cestovní nevolnost

Co v autolékárničce nemusí být:

• Trojcípý šátek
• Rouška
• Náplast s polštářkem

Další tipy:

• Pravidelně kontrolujte datum expirace materiálů v autolékárničce a v případě potřeby je vyměňte.
• Autolékárničku umístěte na snadno dostupné místo v autě, kde ji v případě potřeby rychle najdete.
• Naučte se základy první pomoci, abyste v případě potřeby věděli, jak poskytnout první pomoc.
• Přizpůsobte obsah autolékárničky svým specifickým potřebám, například pokud máte alergie nebo užíváte léky.

Pamatujte: Autolékárnička je nezbytnou součástí výbavy každého automobilu. Může vám zachránit život nebo zdraví v případě dopravní nehody. Proto je důležité, abyste v ní měli vše, co potřebujete pro poskytnutí první pomoci.

nádvoří zámku Kronborg
Být, a zda nebyť- kdo mi odpoví,
co šlechtí ducha víc: zda trpně nést
střely a šípy zlostné Štěstěny,
zda pozvednout zbraň proti moru běd
a násilně ho přemoci?

Historici spekulují, zda William Shakespeare vůbec někdy na zámku Kronborg byl. Přiklánějí se k názoru, že ne. Údajně zámek navštívil jeden z jeho herců, a proto ho uměl Shakespeare tak věrně v dramatu o Hamletovi, princi Dánskem popsat.

Poprvé byla hra o Hamletovi na zámku uvedená u příležitosti 200. výročí smrti Shakespeara, v roce 1816. Od roku 1937 se představení konají každoročně. Hamleta si tu zahráli velké herecké hvězdy, jako Laurence Olivier, Kenneth Branagh či Jude Law. Jak to bude letos, není na webových stránkách zámku zatím psané.

Historie Kronborg se datuje na začátek 14.století. Erik pomořské vybral pro svůj hrad výborné, strategické místo – v nejužším bodě Øresundskou průlivu mezi Dánskem a Švédskem. Od jednoho břehu k druhému je to pouze 4,5km. Úžina byla pro království zlatým dolem. Více než 400 let musela každá loď plavící se přes ni platit mýtné. Z kronik je známo, že to bylo neuvěřitelných 1,8 milionu lodí. Kronborg se tak stal důležitým symbolem moci Dánska.

Od roku 2000 je průliv znám hlavně mostem, který spojuje Kodaň se švédským Malmö. Je to nejdelší most v Evropě, má 16 km. Přibližně v polovině se na umělém ostrově Peberholm změní na tunel.

Hrad ze 14. století původně nazývaný Krogen přestavěl v 16.století na renesanční zámek král Frederik II. Přejmenoval ho na Kronborg – královský zámek. Bohatě zdobená, pískovcová fasáda, čtyři věže (každá jiná) a mohutné bašty s opevněním zvýrazňovaly jeho strategické postavení. Psalo se, že pověst o jeho kráse šířily aristokraté, kteří se zde bavili na častých, pompézních večírcích. O jeho důležitosti povídali námořníci, když slyšeli výstřely z děl při každém přípitku předneseném králem.

Peněz bylo dost, mýtné fungovalo výborně.

Byl to jednoduchý, ale účinný systém. Velitel každé lodi musel nahlásit hodnotu zboží, které přepravoval. Z ní se vypočítalo mýtné. Král měl přednostní právo zboží koupit za uvedenou cenu, což zajišťovalo, že nebyl záměrně, kvůli poplatku, podhodnocování.

Manželství Frederika a Sophie bylo považováno za jedno z nejšťastnějších královských sňatků v Evropě. O Frederikovi se ví, že byl těžký dyslektik a proto ho mnozí považovali za mentálně zaostalého, což ale nebyla pravda.

Po katastrofálním požáru v roce 1629 ze zámku nezůstalo téměř nic, jen oltář a nádherné vyřezávané lavice v kapli. Byl sice zrekonstruovaný do původního stavu, ale jeho sláva se už nevrátila. Tři sta dalších let prostory využívala dánská armáda.

Zámek je dnes poměrně skromně vybaven holandským nábytkem ze 17. století. To mu ale neubírá na kráse. Asi jen zázrakem odolala kaple v přízemí jižního křídla nejen požáru, ale také používání vojáků, kteří zde měli tělocvičnu. V roce 1843 byla obnovena a znovu vysvěcena.

V Kazem zámku Kronborg spí Holger Danske, slavný dánský král a národní hrdina.

Jedna z legend říká, že krále Holgera unesla zlá čarodějnice Morgana do Avalonu, mezi Artušových rytířů. Odtud ujel, aby ochránil Francie před nebezpečím, Švédsko zase od trolla jménem Burmand. Po těžkých bitvách se Holger vrátil domů na Kronborg. Unavený si sedl na trůn a usnul. Spí tu už stovky let. Probudí se v den, kdy bude dánská země v největším nebezpečí. Tasí meč a zachrání národ.

Socha je na zámku od roku 2010 a je inspirovaná pohádkou „Holger Danske“, kterou napsal Hans Christian Andersen v roce 1845.

 Budíme se do chladného rána v bohem zapomenuté osadě Betta, ležící uprostřed ničeho na okraji pouště Namib. Slunce se teprve pomalu chystá na obzor a my jsme již pobalení a připraveni vyrazit. Potřebujeme však pohonné hmoty a tak musíme počkat na domácích, dokud nám umožní natankovat ze staré čerpací stanice. Místní holčička, asi v předškolním věku, se hraje s plyšovou hračkou nedaleko malé budovy, přičemž najednou zakřičí na svou mámu. Ta se za ní rychle rozjede is koštětem v ruce a topůrkem zabije velkého černého štíra, který se schovával v dutině při místě, kde se jí dcera hrála. Zpozornět, ale když vidím úsměv na tváři matky, tak je mi zřejmé, že to nebude pro místní nic výjimečného. Přece jen je to tu jiný svět než známe u nás doma.

 Přesouváme se kolem místních farem, které mají obrovské rozlohy a jsou lemovány nekonečnými ploty. Do velké míry jsou ale prázdné, sem tam se mihne nějaký dobytek nebo i divoká zvěř. Je těžké si představit, že by tu vůbec někdo dokázal profitovat na chovu dobytka. Země je v tomto ročním období mimořádně suchá a já se neubráním dojmu, že i když tu někdo vlastní tak rozsáhlé pozemky, tak vlastně nevlastní nic. Neúrodná zem, pustina, kterou ještě v koloniálních dobách zabraly bílí osadníci. Po několik hodinovém přesunu procházíme kolem města Keetmanshoop a zastavujeme při místní národní kulturní památce, kterou je Quiver Tree Forrest.

Quiver Tree (Aloidendron dichotomum) je národní strom Namibie přičemž v tomto chráněném parku se jich nachází více než 250. Název Quiver Tree dostal po původních obyvatelích tohoto území Křovák, kteří z něj vyráběly pouzdra (anglicky quivers) na své jedovaté šípy. Tyto stromy se dokáží dožít až 250 let, ale kvést začínají až po přibližně 20-ti letech. Asi nejzajímavější částí parku jsou obrovské hnízda družníka vrabcovitého (Philetairus socius), který se vyskytuje pouze v oblasti jižní Afriky a žije ve skupinách. Tyto skupiny mohou mít až 100 párů bok po boku v jednom hnízdě, přičemž každý z nich přispívá opravami a úpravami hnízda. Navíc platí, čím více očí, tím je celá kolonie více v bezpečí. Dalším zajímavým tvorem, jehož zde můžete setkat je daman kapský (Procavia capensis), který si při naší návštěvě cupovat ze skály na skálu. Pro lepší představu je to jakási kombinace přerostlého křečka a potkana. Alespoň mně tak připadal.

Skály – Hřiště obrovSkaly – Hřiště obrů (gondwana-collection.com)
Přibližně o pět kilometrů dál se nachází hlavní cíl dnešní cesty. Je jím území, které se nazývá Giant ‚s playground (hřiště obrů). Jde o geologický fenomén, jehož následkem vznikly pozoruhodné skalní útvary, někdy až nesmyslných tvarů. Při procházce zde mám skutečně pocit, že příroda sama o sobě ani nemohla dokázat vytvořit takové různorodé skalní útvary a zejména jejich umístění je někdy až úsměvné. Všichni jsme se jako malé děti hrávali s dřevěnými kostkami, které jsme na sebe skládali všemožnými způsoby a zkoušeli či nespadnou. Přesně tak to na tomto místě vypadá, jen ty rozměry jsou mnohonásobně větší. Člověk má pocit jakoby přišla vyšší síla a naskládané skály na sebe a z toho také vzniklo pojmenování tohoto místa. Jak je ale možné, že příroda dokázala bez lidského zásahu vytvořit něco takového? Odpověď se ukrývá hluboko v minulosti. Věk těchto skalních útvarů se odhaduje na 160 až 180 milionů let a vznikly dlouhodobým působením přírodních živlů. Počátek můžeme hledat při postupném dělení super-kontinentu Pangea na Laurasie a Gondwanu. V zemské kůře se vytvořily trhliny, přes které začala proudit stlačená magma, která se těsně před průnikem na povrch zchladila a smíchala s jinými horninami. Miliony let působení větru a vody měly za následek odlupování měkčích částí z povrchu až zůstalo pouze silné doleritové jádro vytvarované do různých forem.

Celkem bizarní místo. Ještě pár fotek a pokračujeme dále na jih zpět přes městečko Keetmanshoop až do Nature Park Gondwana kde přenocujeme.

Původně měla i Pensylvánie přístup k pobřeží oceánu, neboť aniž nebyla žádná kolonie schopna samostatně přežít. Ztratila ho poté, co se od ní odčlenila kolonie Delaware, o níž si napíšeme v následujícím blogu, takže teď to nebudu dál rozvádět.

Nejdůležitějším městem Pensylvánie je Philadelphia, proto začneme tady. Philly, jak svému městu s láskou říkají domácí má 1 milion 584 tisíc obyvatel. Leží mezi dvěma řekami. Z východu ho ohraničuje řeka Delaware a ze západu řeka Schuylkill. Obě řeky se pak setkávají dolů pod městem, i když bych spíš měl říct, že ta mnohem menší řeka se vlévá do velké řeky a tou je Delaware.

Město založil William Penn v roce 1682 podepsáním smlouvy s náčelníkem Lenape indiánů, který se jmenoval Tamanend. Původní obyvatelé někdy označováni i za Delaware obývali rozsáhlé území od zátoky Chesapeake až po dnešní stát New York. Dnes žijí v rezervaci na indiánském území ve státě Oklahoma. V období podpisu smlouvy žili na březích řeky Delaware. Ve smlouvě se obě strany dohodly, že budou žít na tomto území společně a uzavřou věčný mír.

William Penn byl anglický spisovatel a náboženský myslitel, který se hlásil k Náboženské společnosti přátel (Religious Society of Friends). Byl tedy kvakeři (Quaker). Tato křesťanská komunita věří, že Bůh mluví přímo s každým věřícím bez zprostředkování přes kněží a jejich struktury. Ty nejsou podle nich zapotřebí a neuznávají jejich. Neuznávají ani žádné jiné autority, nikomu ani králi se neklanějí a nesnímají před ním klobouk, protože všichni lidé jsou si rovni. Snaží se žít nenásilným, jednoduchým životem. Za svou víru byli v Anglii pronásledování a věznění. Penn pocházel z aristokratické rodiny a tehdejší král Karel II. byl k němu shovívavý, protože jeho otec mu svého času velmi pomohl a dokonce mu dlužil peníze. Aby svůj dluh vyrovnal udělil Pennovi právo na založení kolonie v Americe. Cílem bylo vystěhovat kvakerů do nově objevené země, kde si budou moci vybudovat sídla svobodně podle svých náboženských představ. Penn deklaroval před celou Evropou, že na území své kolonie umožní vyznávání jakéhokoli náboženského přesvědčení. Půdu si osadníci mohli koupit za relativně dostupnou cenu, přičemž se myslelo i na původních obyvatel, kteří byli vždy nějak odškodněni. Tento mír vydržel překvapivě dlouho, trval 60 let. Penn zemřel chudý v roce 1718 ve věku 73 let. Jeho tři synové už nebyli tak čestní jako jejich otec. Toužili po pozemcích a umožnily neférové ​​dohody, které znevýhodňovaly původních obyvatel. Tolerance se jaksi vytratila. Navíc přibývalo stále velké množství přistěhovalců a ti se tlačili stále dál na západ, do vnitrozemí.

Město Philadelphia se začalo skutečně stavět až v roce 1701 a to podle plánů, které navrhl Penn. Ulice směřovaly kolmo na sebe ze severu na jih a z východu na západ. Ve středu byla obchodní ulice (Market street). Hlavní ulice směřující z východu na západ nesou jména stromů, zatímco ulice směřující ze severu na jih jsou očíslovány. To dosud usnadňuje orientaci ve městě. Musím říci, že ulice Philadelphie mají své kouzlo a líbilo se mi procházet se jimi. A líbily se mi i městské parky, kterých je zde mnoho.

Do historie Spojených států je město zapsáno zlatými písmeny. Prakticky vše důležité, související se vznikem USA se odehrávalo zde. Bylo místem setkání Otců zakladatelů, zde se tvořila Americká revoluce, tu byla sepsána i podepsána Deklarace nezávislosti i ústava, sídlil zde Druhý kontinentální kongres a tu zvonil zvon svobody (Liberty Bell), když svolával lidi 8. července 1776 na první veřejné čtení Deklarace nezávislosti .

Pojďme si to ilustrovat na fotografiích a prosím čtěte i komentáře. Pokusím se v nich popsat, co se kde událo.

Picketpost Mountain, Arizona

Asi šedesát kilometrů východně od Phoenixu, hlavního města Arizony, se tyčí výrazná hora – Picketpost mountain (volný překlad: Kol v plotě). Jelikož hora sloužila jako dobrý orientační bod vojákům z vojenské základny, založené v roce 1870 na jejím úbočí, dali jí toto příznačné jméno. Dnes je pro svou relativně dobrou dostupnost a náročnost velmi oblíbená mezi zdatnými turisty. Její členité skalní soutěska se tyčí do výšky 1 334 metrů a na její vrchol vede čtyřkilometrovou turistický chodník, který překonává téměř 700 metrový výškový rozdíl. Na vrcholu je umístěna ikonická poštovní schránka, která je také jedním z turistických lákadel.

Picketpost Mountain na Sonorské poušti v Arizove. Picketpost Mountain na Sonorské poušti v Arizove. (Jan Komrska)
Picketpost mountain se nachází v severovýchodním výběžku Sonorské pouště (Sonoran Desert), kde od května do října převažuje velmi suché a horké počasí, a tak se na výlet doporučuje vybrat v jarních měsících. Přestože vrchol hory není vidět, protože se skrývá za impozantními útesy, vede k němu dobře upravený chodník (zpočátku). Okolí hory je řídce porostlé typickou pouštním flórou.

Impozantní Saguaro se tyčí nad různými druhy kaktusů a teplomilných keřů, které jsou připraveny bolestivě poškrábat či bodnout nepozorné turistů, a tak pohyb mimo chodníku může být životu nebezpečný.

A někdy ho označují jako stát ležící mezi městy Philadelphia a New York. A my jsme ho i takto poznali. Vyrazili jsme z Philadelphie a když jsme odcházeli, čekal nás New York. Pro mě zůstane státem, který se nachází mezi těmito dvěma významnými městy.

Z Philadelphie projdete po mostě Benjamina Franklina a jste ve státě New Jersey, konkrétně ve městě Camden. Není to velmi zajímavé město. Někdy ho berou jako jednu z horších čtvrtí Philadelphie. Já jsem tu měl jeden jasný cíl. Chtěl jsem si prohlédnout bojovou loď USS New Jersey. Kotví na břehu řeky Delaware a prohlédnout si ji můžete jako muzeum. Loď je dosud největší bojovou lodí jaká kdy byla postavena.

Loď je nositelkou mnoha vyznamenání. Devět „bojových hvězd“ má za svou službu v Druhé světové válce, čtyři za Korejskou válku, dvě za Vietnamskou a čtyři za Libanon a Perský záliv. Spolu 19 bojových hvězd. Kromě toho dostala i množství dalších vyznamenání a je nejvíce dekorovanou bojovou lodí v historii námořnictva USA.

Po délce loď měří 270 metrů. Dokázala vyvinout rychlost 33 uzlů (61 kilometrů) za hodinu. Posádku tvořilo 1921 námořníků a velitelů. Její výzbroj byla impozantní. Měnila se s lety, které lodi přibývaly a byla několikrát vylepšena, modernizovaná. Měla dva katapulty pro letadla a palubu pro 4 helikoptéry.

Po prohlídce této lodi jsme směřovaly do hlavního města, kterým je Trenton. Trenton je pěkné a upravené město, ale jak mnoho jiných hlavních měst je to v podstatě maloměsto, sídlo úředníků. Působilo smutně prázdno, muzea byly zavřeny a budova kapitolu v rekonstrukci.

Jiné je to, co se týče historie státu New Jersey. Zde sehrálo město Trenton významnou roli hlavně během americké revoluce při bojích o nezávislost. Během období války o nezávislost mezi Američany a Brity se zde odehrálo mnoho významných bitev. Stát New Jersey si proto vysloužil i přezdívku „křižovatka války o nezávislost“. Na začátku byly britské vojenské jednotky mnohem lépe vycvičené, vyzbrojené a také mnohem lépe zásobovány. Mnozí vojáci si představovali, že snadno zvítězí v každé bitvě. Zprvu to tak bylo, ale později se situace zcela otočila. Ti, kteří bojují za svou svobodu to možná mají zpočátku těžší, ale historie nás učí, že téměř vždy nakonec vyhrají.

Začátkem prosince roku 1776 byla morálka amerických vojáků na bodu mrazu. Přesně jako počasí venku. Z New Yorku jejich Britové vytlačili až do Pensylvánie za řeku Delaware. Generál Washington nařídil svým jednotkám přechod řeky Delaware a plánoval útok na Trentonskú posádku. Tvořily ji žoldáci z Hesenska, Němci, kteří se dali najmout za peníze a bojovali na straně Britů. Byli rozděleni do tří regimentů po 500 vojácích, tedy celkem jich bylo 1 500.

Washingtonovi vojáci se přes řeku dostaly na voru podobných mělkých člunech. Každý voják měl 60 nábojů a proviant na tři dny. Celkem jich bylo 2 400. Řeku procházeli v noci za deště, který se později změnil na sněžení. O osmé ráno 26. prosince roku 1776 byli všichni připraveni a zahájili překvapivý útok na Hessencov. Trenton měl tehdy pouze dvě ulice a asi 100 domů. Jedna ulice se jmenovala King Street a druhá Queen Street. Po tvrdých bojích v ulicích i domech, když se na stranu amerických vojáků často připojili i obyvatelé města se bitva skončila úplným vítězstvím revoluční armády. Žoldáci, jak je hanlivě volali Američané, měli 22 zabitých, 83 raněných a 896 se jich vzdalo. Zahynul i jejich velitel plukovník Johann Rall. Američané ukořistili množství zbraní, munice, proviantu (pivo a tvrdý alkohol), obuv a ošacení. A hlavně toto vítězství zvedlo morálku vojáků. V průběhu dalších deseti dnů se odehrály ještě dvě bitvy a v obou zvítězili Američané. Tak se jim podařilo vytisknout Brity z jihu New Jersey a až do konce zimy byl klid.

Kolabující zdravotnictví, pomalý nárůst očkovaných i rychleji se šířící mutace koronavirus nutí více zemí prodlužovat Lockdown nebo přitvrdit v opatřeních po příchodu.

Země včetně těch sousedních avizují další opatření, které se mohou dotknout i Pendler. Zavřené hranice má Česko, v Portugalsku zase zavádějí povinnou karanténu. Itálie i Polsko naopak tento týden omezení uvolnili.

K omezení cestování na celoevropské úrovni už mluví také Evropská komise. Viz přehled cestovních omezení a opatření v některých evropských zemích. Aktualizovanou mapu a přehled najdete na stránkách ministerstva zahraničních věcí.

Česko

14-denní incidence (na sto tisíc obyvatel) k 28. lednu: 981

Počet aktivních případů nákazy v České republice v posledním týdnu opět začal prudce stoupat, a to navzdory mnoha omezením. Česká vláda proto zaměřila zejména na cizince a hranice zcela uzavřela.

Do Česka se tak cizinci dostanou jen v případě nezbytných cest jako k lékaři, do zaměstnání, do školy či na pohřeb blízké osoby.

Od 5. února Češi zařadí i Slovensko mezi vysoce rizikové země. Před vstupem tak budete potřebovat nejvíce 48 hodin starý negativní PCR, po příchodu budete muset jít do karantény. Nejdříve pátý den si můžete karanténu zkrátit dalším negativním testem, navíc až 10 dnů bude nutné nosit respirátor FFP2 všude mimo domu – i po negativním testu. Výjimkou jsou cesty do 12 hodin nebo tranzit. Potřebné se je také zaregistrovat. Pravidla se týkají i Čechů vracejících se domů.

I po návratu cestujících z Česka na Slovensko třeba přinést negativní test nebo nastoupit do domácí izolace, dokud nejdříve po pěti dnech nepůjdete na test.

V Česku jsou nadále zavřené obchody kromě základních potřeb, dětského oblečení či výdejen zboží, interiéry i exteriéry restaurací, ubytovací zařízení (s výjimkou služebních cest) i lyžařská střediska.

Vláda premiéra Gueseppeho Conteho se rozhodla v období od 21. prosince do 6. ledna zakázat cestování mezi jednotlivými italskými regiony.

Lidé podle DPA nebudou moci vycestovat do svých rekreačních domů na pobřeží nebo v horách.

Výjimky se týkají cestování za prací, cestování ze zdravotních důvodů a jiných mimořádných situací.

Vláda obyvatele žádá, aby 25. a 26. prosince a 1. ledna necestovali a zdržovali se ve svých obcích. Výjimky jsou možné v případě cesty do práce a mimořádných situací.

Italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza ve středu oznámil, že v Itálii bude i nadále platit částečný uzamčení a třístupňový systém omezení. Opatření se však zpřísní během Vánoc.

„K svátkem musíme přistupovat s co největší vážností, pokud v lednu nechceme další zavírání,“ řekl Speranza, jehož vyjádření zprostředkovala agentura ANSA.

V oblastech, které jsou zařazeny mezi tzv. červené zóny, mohou obyvatelé vycházet z domu jen ve výjimečných případech, jako jsou cesta do práce a na nákupy.

Obyvatelé v zónách s nižší mírou rizika (žluté zóny) mohli až doposud svobodně cestovat, připomíná DPA.

Zároveň mají lidi odrazovat od cestování. Informovaly o tom tiskové agentury AFP a AP.

Mnoho států EU zavedlo zmiňované zákazy poté, co v Británii zjistili výskyt nové mutace koronavirus, která se podle odborníků šíří výrazně rychleji.

„Zákazy letů a vlakových spojů by měly být zrušeny, protože je třeba zajistit nezbytné cesty a vyhnout se narušení zásobovacích řetězů,“ uvádí se v prohlášení eurokomise, výkonného orgánu EU.

Eurokomise také v úterý doporučila, aby všech 27 členských zemí odrazovalo lidi až do odvolání od všech cest do a ze Spojeného království, pokud nejsou nezbytné.

EK vyzvala členské státy, které po výskytu nového variantu koronavirus individuálně zaváděli cestovní omezení týkající se Británie, aby zaujaly koordinovaný přístup, ale zároveň nebránily lidem v Británii nebo Evropě vrátit se do svých domovů.

Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders uvedl, že „členské státy by měly podniknout koordinované kroky k odrazení lidi od cestování mezi Spojeným královstvím a EU, pokud to není nezbytné, ale zároveň by celoplošné cestovní zákazy neměly bránit tisícům občanů EU a Británie v návratu domů“ .

EK prohlásila, že lidé vracející se do svých domovských zemí nebo místa trvalého bydliště by měli mít tuto možnost pod podmínkou, že předloží negativní test na koronavirus nebo se izolují v karanténě.

Zaměstnanci v dopravě by měly mít výjimku z jakéhokoliv zákazu cestování, když cestují přes hranici na plavidle, vozidle nebo letadlem.

Základní zdravotnický personál by měl mít možnost volně cestovat bez karantény – pod podmínkou, že tito zdravotníci mají negativní test ne starší než 72 hodin.