Na sever od kolonie Maryland vznikla v 17. století první vnitrozemská kolonie, která má spojení s Atlantickým oceánem pouze prostřednictvím řeky Delaware.
Původně měla i Pensylvánie přístup k pobřeží oceánu, neboť aniž nebyla žádná kolonie schopna samostatně přežít. Ztratila ho poté, co se od ní odčlenila kolonie Delaware, o níž si napíšeme v následujícím blogu, takže teď to nebudu dál rozvádět.
Nejdůležitějším městem Pensylvánie je Philadelphia, proto začneme tady. Philly, jak svému městu s láskou říkají domácí má 1 milion 584 tisíc obyvatel. Leží mezi dvěma řekami. Z východu ho ohraničuje řeka Delaware a ze západu řeka Schuylkill. Obě řeky se pak setkávají dolů pod městem, i když bych spíš měl říct, že ta mnohem menší řeka se vlévá do velké řeky a tou je Delaware.
Město založil William Penn v roce 1682 podepsáním smlouvy s náčelníkem Lenape indiánů, který se jmenoval Tamanend. Původní obyvatelé někdy označováni i za Delaware obývali rozsáhlé území od zátoky Chesapeake až po dnešní stát New York. Dnes žijí v rezervaci na indiánském území ve státě Oklahoma. V období podpisu smlouvy žili na březích řeky Delaware. Ve smlouvě se obě strany dohodly, že budou žít na tomto území společně a uzavřou věčný mír.
William Penn byl anglický spisovatel a náboženský myslitel, který se hlásil k Náboženské společnosti přátel (Religious Society of Friends). Byl tedy kvakeři (Quaker). Tato křesťanská komunita věří, že Bůh mluví přímo s každým věřícím bez zprostředkování přes kněží a jejich struktury. Ty nejsou podle nich zapotřebí a neuznávají jejich. Neuznávají ani žádné jiné autority, nikomu ani králi se neklanějí a nesnímají před ním klobouk, protože všichni lidé jsou si rovni. Snaží se žít nenásilným, jednoduchým životem. Za svou víru byli v Anglii pronásledování a věznění. Penn pocházel z aristokratické rodiny a tehdejší král Karel II. byl k němu shovívavý, protože jeho otec mu svého času velmi pomohl a dokonce mu dlužil peníze. Aby svůj dluh vyrovnal udělil Pennovi právo na založení kolonie v Americe. Cílem bylo vystěhovat kvakerů do nově objevené země, kde si budou moci vybudovat sídla svobodně podle svých náboženských představ. Penn deklaroval před celou Evropou, že na území své kolonie umožní vyznávání jakéhokoli náboženského přesvědčení. Půdu si osadníci mohli koupit za relativně dostupnou cenu, přičemž se myslelo i na původních obyvatel, kteří byli vždy nějak odškodněni. Tento mír vydržel překvapivě dlouho, trval 60 let. Penn zemřel chudý v roce 1718 ve věku 73 let. Jeho tři synové už nebyli tak čestní jako jejich otec. Toužili po pozemcích a umožnily neférové dohody, které znevýhodňovaly původních obyvatel. Tolerance se jaksi vytratila. Navíc přibývalo stále velké množství přistěhovalců a ti se tlačili stále dál na západ, do vnitrozemí.
Město Philadelphia se začalo skutečně stavět až v roce 1701 a to podle plánů, které navrhl Penn. Ulice směřovaly kolmo na sebe ze severu na jih a z východu na západ. Ve středu byla obchodní ulice (Market street). Hlavní ulice směřující z východu na západ nesou jména stromů, zatímco ulice směřující ze severu na jih jsou očíslovány. To dosud usnadňuje orientaci ve městě. Musím říci, že ulice Philadelphie mají své kouzlo a líbilo se mi procházet se jimi. A líbily se mi i městské parky, kterých je zde mnoho.
Do historie Spojených států je město zapsáno zlatými písmeny. Prakticky vše důležité, související se vznikem USA se odehrávalo zde. Bylo místem setkání Otců zakladatelů, zde se tvořila Americká revoluce, tu byla sepsána i podepsána Deklarace nezávislosti i ústava, sídlil zde Druhý kontinentální kongres a tu zvonil zvon svobody (Liberty Bell), když svolával lidi 8. července 1776 na první veřejné čtení Deklarace nezávislosti .
Pojďme si to ilustrovat na fotografiích a prosím čtěte i komentáře. Pokusím se v nich popsat, co se kde událo.
